Velikost polarizace je úměrná velikosti magnetického pole :

J = µ _o . ( µ _r - 1) . H (2)

kde

µ _r je relativní permeabilita

Vztah (1) je pak možno alternativně zapsat ve tvaru

B = _{µ o} . µ _r . H (3)

Hysterezní křivka

Závislosti J (H) resp. B (H) podle vztahů (2) resp. (3) charakterizují magneticky tvrdý materiál. Úplný průběh závislosti od -H _max do +H _max a zpět se nazývá hysterezní smyčka. Je odrazem změn uspořádání magnetických domén (Weissovy domény) v materiálu. Rozeznáváme v zásadě dva druhy těchto změn : posun doménových stěn a rotaci vektorů magnetizace. Zatímco první mechanismus se uplatňuje zejména v oblasti nižších polí, druhý je významný v oblasti nasycení. Na obr.1 jsou vidět příklady obou typů hysterezní křivky. Liší se od sebe o aditivní složku µ _o.H ze vztahu (1). Závislost B(H) se častěji využívá v technické praxi, závislost J(H) slouží spíše v oblasti materiálového výzkumu.

Charakteristické parametry magnetu

Trvalý magnet je zpravidla charakterizován těmito základními parametry : koercivitou H_c remanencí B_r a maximálním součinem (BH)_max . Koercivita H_c [ A/m ] je taková intenzita mag. pole, která působí proti směru spontánní magnetizace, až dosáhne celkové indukce v materiálu B = 0 . Parametr H_c je mírou odolnosti magnetu proti odmagnetování (vnějším polem i vlastní demagnetizací). Remanence B_r [ T ] je hodnota mag. indukce, která se ustálí po zmagnetování v uzavřeném obvodu magnetu bez působení vnějšího magnetického pole. Z obr. 1 vyplývá, že zatímco parametr B_r je pro oba typy křivek B(H), J(H) shodný, neplatí totéž pro parametr H_c . Proto rozlišujeme koercivitu H_cJ a koercivitu H_cB . Maximální součin (BH)_max [ kJ/m³ ] (někdy též nazývaný maximální energetický součin) je úměrný magnetické energii, uložené v magnetu optimálního tvaru. Parametr (BH)_max odpovídá intrakční síle magnetu vúči jiným feromagnetickým předmětům (nejčastěji železe).